Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jak vnímá generace Z komunistický režim v Československu?
Pilná, Bára ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Daušová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá, jaký postoj zaujímá generace Z vůči bývalému komunistickému režimu. V první části nejprve seznamuje čtenáře s komunistickou historií Československa, pak s komunismem jako ideologií a také revizionismem. V další části jsou popsány metody, které byly využity k získání dat. Na základě těchto dat je pak ve třetí části práce ověřována pravdivost stanovených hypotéz. Ty mají za cíl zjistit postoj generace Z vůči komunismu a zda v jeho vnímání hraje roli i obor studia na vysoké škole daného jedince.
Nové trendy v oblasti chování spotřebitele na trhu tabákových výrobků v ČR
Duchoňová, Vladimíra
Diplomová práce se zabývá novými trendy ve spotřebitelském chování na trhu s tabákovými výrobky a jejich alternativami – e-cigaretami, zahřívaným tabákem a nikotinovými sáčky. Poskytuje komplexní pohled na chování spotřebitele na trhu s klasickými tabákovými výrobky, především cigaretami, na základě kterého byly vytvořeny výzkumné předpoklady týkající se alternativ a ty byly ověřovány výzkumem. K naplnění cíle bylo použito kvantitativního dotazníkového šetření (n = 316) a kvalitativní metody focus groups (n = 20). Na základě získaných výsledků byla formulována doporučení pro tabákové společnosti na českém trhu.
Hodnocení a mapování kulturních ekosystémových služeb v krajině
Daněk, Jan ; Slovák, L. ; Daněk, T. ; Pánek, J. ; Schlossarek, M.
Souhrnná výzkumná zpráva shrnuje nejdůležitější poznatky z provedeného výzkumu zaměřeného na hodnocení a mapování kulturních ekosystémových služeb v krajině
Kánon velkých Čechů v učebnicích dějepisu od roku 1918 a způsoby formování historického vědomí mládeže v současnosti
Kapustová, Irena
(čj) Dizertační práce se zaměřuje na panteon historických osobností v dějepisných učebnicích základních a středních škol v uplynulých sto letech a v současné školní výuce dějepisu. Teoretická část práce se zabývá termíny, se kterými je těsně spjata část výzkumná. Jde primárně o pojmy jako je historické vědomí, kolektivní paměť či narativ, dále jsou zmiňovány přístupy k analýze učebních textů, učebnice dějepisu a jejich obsahová analýza. Stručně uvedena je i role učitele v procesu formování historického vědomí. Český panteon osobností a zdůvodnění základního výběru je předmětem navazující kapitoly. Stěžejní část dizertační práce představuje vlastní výzkumná činnost, jejíž první část je zastoupena obsahovou analýzou dějepisných učebnic. Přesněji formulováno kapitol vztahujících se ke zkoumaným osobnostem českého panteonu. Další fázi výzkumu představuje již aplikace smíšeného empirického výzkumu. Tato metodologie je zastoupena online dotazníkovým šetřením mezi učiteli dějepisu základních a středních škol napříč Českou republikou. Dále jsme využili metodu hloubkových rozhovorů s vyučujícími a ohniskových skupin s vysokoškolskými studenty.
Filozofie pro děti jako pomoc mezigeneračnímu dialogu o charakteru společnosti "dříve" a "dnes"
MEDALOVÁ HŮDOVÁ, Václava
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda metoda Filozofie pro děti může sloužit jako prostředek pomoci mezigeneračnímu dialogu. V teoretické části vysvětluje principy metody v souvislosti s její historií, filozofickým základem, rozvojem trojdimenzionálního myšlení a intelektových dovedností. Vymezuje základní charakteristiku životního období adolescence a stáří s důrazem na proces hledání vlastní identity, význam vrstevnických skupin u adolescentů a adaptaci na stáří u seniorů. V rámci otázky mezigeneračního dialogu se zabývá také vzájemnými konflikty těchto věkových skupin a jejich příčinami zejména v podobě ageismu, věkové segregace nebo negativních stereotypů. Výzkumná část hledá pomocí kvalitativního výzkumu v ohniskových skupinách odpověď na dvě výzkumné otázky - "Lze v průběhu diskuse v ohniskové skupině vnímat prvky filozofického dialogu?" a "Lze v průběhu diskuse v ohniskové skupině vnímat problémy týkající se charakteru doby "dříve" a "dnes", které skupina společně řeší?". Samotný výzkum je vedený formou hodiny Filozofie pro děti, na níž společně diskutují dvě ohniskové skupiny - skupina adolescentů a skupina seniorů. Získaná data jsou analyzována pomocí kódování a následně interpretována ve vztahu k formulovaným výzkumným otázkám.
Miskoncepce žáků střední školy o funkční anatomii člověka
PROCHÁZKOVÁ, Jana
V předložené diplomové práci byly pomocí dotazníkového šetření zjišťovány miskoncepce v učivu biologie člověka ve třetích a čtvrtých ročnících čtyřletých gymnáziích. Dotazník vyplnilo celkem 92 žáků, kteří měli již tematický celek biologii člověka probraný. Dotazník byl zaměřen především na oběhovou, vylučovací a dýchací soustavu. Po vyhodnocení dotazníku byly identifikovány konkrétní miskoncepce především v oběhové soustavě. Na základě zjištěných miskoncepcí byl vytvořen metodický materiál, který by měl pomoci při výuce k eliminaci zjištěných miskoncepcí. Metodický materiál byl v jednom případě ověřen v praxi na gymnáziu a v druhém případě na MS Teams prostřednictvím tzv. focus groups.
Jak konzumuje generace Z zpravodajství na sociálních sítích
Tomášková, Petra ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce si dává za cíl prozkoumat, jakým způsobem přijímá v České republice generace Z zpravodajství ze sociálních sítí. Pomocí kvalitativní výzkumné metody focus groups (skupinové rozhovory) zjišťuje důvody této skupiny používat sociální sítě jako zdroj zpravodajství, popisuje, jak generace Z zpravodajský příspěvek hodnotí a jak s ním a informacemi z něj posléze nakládá. První část práce dává nahlédnout do poznatků o zpravodajství na sociálních sítích (konkrétně Facebook a Instagram) a vysvětluje hlavní rysy generace Z; především ve vztahu k informacím a technologiím. Následně je představena výzkumná metoda polostrukturovaných rozhovorů, která posloužila jako předvýzkum pro hlavní techniku zkoumání focus groups. Tato metoda je též v metodologické části podrobně vysvětlena. Zkoumaná skupina 24 respondentů byla rozdělena do tří vzorků podle věku; 16 a 17 let, 18 a 19 let, 20 až 24 let. Výsledky jsou prezentovány jako výběr signifikantních výpovědí účastníků napříč skupinami. Přestože skupinové rozhovory operují spíše s konkrétními tvrzeními participantů, určité zobecnění a z toho plynoucí pochopení chování generace Z je možné. Mimo jiné se částečně podařilo zaznamenat rozdílnosti napříč skupinami respondentů, které zapříčinila jejich věková diference.
Spor o Šumavu: síly a slabosti ekologického principu shody
Chomátová, Eliška ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Čermák, Daniel (oponent)
Práce vychází z kvalitativního výzkumu provedeného v létě 2008 v několika obcích na Šumavě, který formou diskuzních skupin zkoumal vztah různých zájmových skupin k Národnímu parku Šumava a obecněji k přírodě a myšlenkám a aktérům environmentalismu. V úvodu je představen design výzkumu a získaná data. Poté se věnuji popisu teorie všeobecných principů shody, jež je hlavním teoretickým rámcem pro zkoumání agumentace účastníků diskuzních skupin. Na jednotlivých argumentech ukazuji, že proti ochraně přírody tak, jak ji prosazuje Správa NPŠ, jsou kritiky národního parku mobilizovány v českém prostředí legitimní a důležité hodnoty. Další část práce je věnována ekologickému principu shody jako novému všeobecnému principu shody: diskutuji podmínky existence takového principu shody, jeho podobu ve sporu o správu území Šumavy a důsledky, jež může tato podoba mít pro širší sdílení tohoto principu, nebo naopak vymezování se proti němu. Důležitým bodem je přitom vztah odbornosti a participace, jež jsou spolu s pojetím přírody hlavními prvky ekologického principu shody.
Hodnota vzdělání z pohledu žáků různých typů škol
Vojtová, Pavla ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
RESUMÉ Hodnoty - konkrétně i hodnoty vzdělání, jsou tématem, které by se dalo nazvat nadčasovým. Stejně jako se měnily historické epochy, měnilo se i pojetí hodnot vzdělání. Jeho kořeny nalezneme již v antickém Řecku, aktuální je však i v dnešní době. V této diplomové práci jsme se tomuto témtu chtěli věnovat. Úvodní - teoretická část - byla zaměřena na obecné hodnoty z pohledu různých vědeckých disciplín. V následující části byly přiblíženy pojmy systém hodnot, jejich hierarchizace a hodnotová orientace. Nebyla opomenuta ani témata související se socializací a předáváním hodnot, převážně v rodině. K tomu neodmyslitelně patří i vztahy s rodiči a styly výchovy. Nevyhnuli jsme se ani tématům specifik vnímání morálních norem u adolescentů, volby jejich profesní přípravy a pojmům vzdělání a vzdělávání. Praktická část se již věnuje metodologii výzkumu, uskutečňování rozhovorů a jejich kódování podle předem stanovených kritérií. Po této analýze se práce zabývá srovnání jednotlivých výpovědí studentů v rámci jednotlivých tříd i škol navzájem. Výsledkem jsou závěry, které sumarizují a porovnávají obecné i osobní pohledy na hodnotu vzdělání. Hodnota vzdělání je fenoménem, který je přítomen a reflektován všemi aktéry výzkumu na navštívených středních školách. Přístup ke vzdělání se liší na základě výchovy v rodině,...
Vliv regionálních médií na vnímání komunální politiky čtenáři v Mělníku
Tichota, Ondřej ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce "Vliv regionálních médií na vnímání politiky čtenáři v Mělníku" pojednává o výzkumu přejímání mediálního framingu (zarámování) politiků, politických aktérů a významných událostí čtenáři regionálních zpravodajských periodik ve městě M ělník. K výzkumu byly využity metody framingu a focus groups. V úvodní teoretické části jsou obě metody představeny. Metoda framingu sloužila ke kvalitativní analýze obsahů p ěti tištěných médií v letech 2005 až 2007 - byly to Mělnický deník, Týdeník Mělnicko, měsíčník Mělnická radnice, týdeník Tep regionu a středočeské vydání Mladé fronty Dnes. Autor diplomové práce se zaměřil na několik nejdůležitějších témat na komunální úrovni ve sledovaném období a pozoroval, jak respondenti přebírají, nebo naopak odmítají jejich zarámování nabízené prostřednictvím médií politiky, novináři a dalšími účastníky politického života v Mělníku, jakými jsou například členové petičních výborů nebo ekologičtí aktivisté. Zarámování událostí a kauz u čtenářů autor zjišťoval v jím moderovaných diskusích ve focus groups (ohniskových skupinách), v nichž respondenty byli obyvatelé Mělníka ve věku od 26 do 75 let. Tato práce je subjektivní sondou do světa účinků regionálních médií na čtenáře, v tomto případě zaměřenou na politická témata.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.